Chronarys

Chronarys – Vzdálená říše Cyiendhala

Chronarys, nazývaný také Kolo věků, Říše mezi okamžiky nebo Síň nekonečného návratu, je Vzdálená říše Aspekta času Cyiendhala. Ze všech sfér rozptýlených po kosmu je považována za jednu z nejméně pochopitelných, protože samotné zákony, na nichž je postaveno vnímání reality, zde přestávají platit.

V Chronarysu není čas.

A zároveň zde existuje více času než kdekoliv jinde.

Tento paradox tvoří samotné srdce říše.

Vznikla během Rozptýlení po Válce Titánů, kdy se Aethernium rozlomilo a jednotliví Aspekti byli odděleni od světa smrtelníků. Zatímco jiní si odnesli části oceánů, hvězd, bouří nebo snů, Cyiendhal si odnesl něco mnohem abstraktnějšího.

Samotný proud událostí.

Říká se, že když se svět rozpadal, zachytil první a poslední okamžik Aethernia současně. Z těchto dvou bodů pak vytvořil svou říši.

Proto Chronarys nepřipomíná krajinu v běžném smyslu.

Je spíše strukturou.

Mechanismem.

Myšlenkou.

Na první pohled návštěvník spatří nekonečný prostor vyplněný obrovskými ozubenými koly, rotujícími kruhy, hvězdnými drahami a proudy světla, které protékají prázdnotou jako řeky. Každý proud představuje jednu časovou linii. Každé kolo jeden cyklus existence.

Některá kola jsou malá jako lidský život.

Jiná velikostí přesahují celé civilizace.

A některá jsou tak obrovská, že představují dějiny samotných bohů.

Přesto všechna společně vytvářejí dokonalý mechanismus.

Nikdo neví, zda jej vytvořil Cyiendhal.

Nebo zda jej pouze objevil.

V samém středu říše se nachází místo známé jako Brána okamžiku.

Není to stavba.

Je to bod.

Dokonalý střed Chronarysu.

Místo, kde se minulost, přítomnost a budoucnost dotýkají současně.

Každý, kdo do něj vstoupí, může spatřit celý svůj život najednou. Ne jako sled vzpomínek, ale jako jediný celek.

Většina smrtelníků takové poznání nepřežije.

Ne proto, že by zemřeli.

Ale protože lidská mysl není schopna unést vědomí vlastního osudu v jeho úplnosti.

Právě zde sídlí Cyiendhal.

Ne na trůnu.

Ne v chrámu.

Ale v samotném středu Brány okamžiku.

Ve všech okamžicích zároveň.

Někteří poutníci tvrdí, že jej spatřili jako starce.

Jiní jako dítě.

Někteří jako ženu.

Jiní jako bytost bez věku.

Všechny výpovědi jsou pravdivé.

A zároveň neúplné.

Protože Cyiendhal se v Chronarysu zjevuje ve všech podobách svého bytí současně.

Jedním z nejznámějších míst říše je Knihovna nenapsaných osudů.

Představuje nekonečný komplex sálů naplněných knihami, které nebyly nikdy napsány. Každá obsahuje život, jenž mohl být prožit.

Rozhodnutí, které nebylo učiněno.

Království, které nikdy nevzniklo.

Válku, která se nikdy nerozpoutala.

Poutník zde může otevřít svazek a spatřit alternativní verzi vlastního života.

Mnozí zde naleznou útěchu.

Jiní šílenství.

Nedaleko se rozprostírá Moře ztracených okamžiků.

Jeho hladina není tvořena vodou, ale časem samotným.

Plují zde všechny okamžiky, které byly zapomenuty.

První slova dětí.

Poslední úsměvy umírajících.

Nedokončené myšlenky.

Nevyslovené modlitby.

Věci natolik malé, že se ztratily v proudu dějin.

Cyiendhalovi následovníci věří, že nic není skutečně ztraceno.

Pouze přesunuto sem.

Nejnebezpečnější částí říše je oblast známá jako Paradoxní pustina.

Zde se střetávají poškozené nebo rozbité časové linie.

Krajina se neustále mění.

Budovy zde mohou být současně zničené i nedotčené.

Lidé mohou být živí i mrtví.

Návštěvník může potkat vlastní budoucí verzi nebo dávno zemřelého přítele.

Paradoxní pustina vzniká všude tam, kde se osud snažil být přepsán.

Právě sem Bratrstvo Soudců času ukládá nejnebezpečnější anomálie reality.

Obyvatelé Chronarysu jsou známí jako Chronarchové.

Nejde o skutečné bytosti v běžném smyslu. Připomínají humanoidní postavy vytvořené z hvězdného světla, kovu a pohybujících se run. Nemají minulost ani budoucnost.

Existují pouze v přítomném okamžiku.

Jejich úkolem je opravovat trhliny v časových liniích a chránit stabilitu říše.

Vedle nich zde žijí také Ozvěny možností.

Bytosti vzniklé z alternativních osudů, které se nikdy nestaly skutečností.

Některé slouží jako průvodci.

Jiné zoufale hledají způsob, jak vstoupit do skutečné reality.

Největším tajemstvím Chronarysu je místo nazývané Nezapsaná chvíle.

Dokonce ani nejvyšší kněží Cyiendhala netvrdí, že mu rozumějí.

Popisují jej jako okamžik mimo čas.

Událost, která se ještě nestala, ale zároveň se již odehrála.

Chronolekti Bratrstva Soudců času věří, že právě zde bude jednou rozhodnut konečný osud Epigany.

Někteří proroci tvrdí, že v Nezapsané chvíli bude přetržen poslední Řetěz duše.

Jiní, že zde dojde ke smíření Aiu a Nathaka.

A další šeptají ještě děsivější možnost.

Že právě zde se rozhodne, zda bude Pilíř světů stát i nadále.

Nebo zda se celý svět konečně zhroutí.

Chronarys je říší řádu, ale ne strnulosti.

Je místem, kde každá událost nachází svůj význam.

Kde každé rozhodnutí vytváří nové cesty.

Kde minulost nikdy zcela neumírá a budoucnost nikdy není zcela určena.

Je odrazem samotného Cyiendhala.

Tichého strážce proudu existence.

A zatímco ostatní Aspekti vládnou svým sférám, Cyiendhal bdí nad něčím mnohem větším.

Nad příběhem světa.

Nad nekonečným proudem okamžiků.

Nad hudbou času, která zní od Prvního snu Aiu až po poslední den Epigany.

A dokud tato hudba nezmlkne, bude Chronarys pokračovat ve svém věčném otáčení.