Pilíř světů

Pilíř světů – Osa rozlomené reality

Pilíř světů je nejposvátnějším, nejzáhadnějším a zároveň nejdůležitějším místem celé Epigany. Nejedná se pouze o geografický útvar ani o náboženský symbol. Pilíř je doslovným středem světa, posledním pozůstatkem původní planety Aethernium a místem, na němž spočívá samotný osud existence.

Žádné jiné místo v dějinách světa není opředeno tolika legendami, proroctvími a teologickými spory. Každé náboženství jej vykládá jinak, každý národ o něm vypráví vlastní příběhy a každý učenec v něm spatřuje jinou pravdu. Přesto se všichni shodují na jednom – kdyby Pilíř světů padl, skončila by Epigana tak, jak ji známe.

Podle nejstarších mýtů Pilíř neexistoval od počátku světa. Nevznikl během Prvního snu Aiu ani při zrození Ceneré a Nathaka. Jeho vznik je mnohem pozdější a úzce souvisí s největší katastrofou v dějinách existence – Válkou Titánů.

V dávných dobách nebyla Epigana samostatným světem. Byla součástí obrovské planety jménem Aethernium, prvního a jediného světa stvořeného Aiuem. Na této pradávné planetě vznikly první národy, první Aspekti i první civilizace. Po dlouhé věky se zdálo, že stvoření dosáhlo rovnováhy. Jenže pod povrchem této harmonie rostla pochybnost.

Nathak, Stín vědomí, začal stále více zpochybňovat smysl existence. Viděl utrpení, které život přinášel. Viděl smrt, války a bolest. A zatímco Aiu považoval tyto věci za cenu svobody a Ceneré za cenu života, Nathak začal věřit, že samotný akt stvoření mohl být omylem.

Spor mezi Stvořitelem a jeho stínem nakonec přerostl ve válku, jejíž rozsah přesahuje představivost smrtelníků. Nebyla to válka armád ani národů. Byla to válka samotných principů existence. Na jedné straně stálo tvoření, život a naděje. Na druhé pochybnost, změna a touha po návratu do Věčné nicoty.

Jak konflikt sílil, začalo se hroutit samotné Aethernium. Hory se lámaly, oceány povstávaly proti svým břehům a nebe se trhalo pod náporem sil, které nikdy neměly být použity proti světu samotnému. Nakonec přišel okamžik, který je v mnoha kulturách nazýván Velkým rozlomením.

Poslední střet Titánů zasáhl samotné srdce planety.

Aethernium se rozlomilo.

Kontinenty byly roztrženy.

Moře se otevřela.

Obrovské části světa byly vrženy do prázdnoty.

Přesto však něco zůstalo.

Jádro planety.

Prastará kostra světa.

Mocný sloup kamene a božské síly, který odolal zkáze, jež pohltila vše kolem.

Právě tento útvar se stal Pilířem světů.

V mnoha náboženských textech je Pilíř popisován jako poslední kost Aethernia. Jiní jej nazývají páteří světa nebo osou reality. Někteří učenci tvrdí, že nejde pouze o kámen, ale o fyzické ztělesnění samotných zákonů existence.

Po Velkém rozlomení se kolem Pilíře ustálil nový svět.

Na severní straně vznikla Epigana, kontinent a civilizace známé dnešním národům. Na druhé straně se rozprostřely neprobádané země jižní polokoule. O těchto krajích se dochovalo jen velmi málo spolehlivých informací. Námořníci, kteří se pokusili obeplout svět, se často nikdy nevrátili. Ti, kteří přežili, vyprávěli o podivných oblohách, nekonečném šeru a ruinách starších než samotné dějiny.

Právě zde vznikla jedna z nejrozšířenějších teorií epiganské kosmologie. Tvrdí, že Pilíř není pouze pozůstatkem zničeného světa, ale doslova drží obě poloviny planety pohromadě. Bez něj by se severní a jižní svět navždy oddělily a zbytky Aethernia by se rozpadly do prázdnoty.

Ještě významnější je však role Pilíře během konce Války Titánů.

Když Ceneré pochopila, že ani Aiu, ani Nathak nesmějí zvítězit, učinila rozhodnutí, které navždy změnilo osud bohů i smrtelníků. Ze světla, vzpomínek, naděje a samotné podstaty života utkala Řetězy duší. Pomocí těchto pout připoutala oba Titány k Pilíři světů.

Tím skončila válka.

Aiu byl uvězněn.

Nathak byl uvězněn.

A jejich osudy byly navždy spojeny s osudem všech živých bytostí.

Od té doby je Pilíř považován nejen za osu světa, ale také za vězení bohů.

Žádný smrtelník neví, jak toto vězení skutečně vypadá. Někteří proroci tvrdí, že hluboko v nitru Pilíře leží dvě gigantické bytosti spoutané řetězy z čistého světla. Jiní věří, že Aiu a Nathak již dávno ztratili fyzickou podobu a stali se součástí samotné struktury Pilíře.

Ve většině kultur je však důležitější jiná skutečnost.

Každá živá bytost je s Pilířem spojena.

Řetězy duší neváží pouze Titány.

Každá duše na Epiganě tvoří jeden článek obrovské sítě, která drží vězení pohromadě. Každé narození posiluje pouta. Každý život se stává součástí kosmického rozsudku, který Ceneré kdysi vyřkla.

Proto není Pilíř pouze reliktem minulosti.

Je aktivní součástí přítomnosti.

Každý čin, každé rozhodnutí a každá duše ovlivňují jeho stabilitu.

Právě z toho vychází jedno z nejdůležitějších proroctví epiganské mytologie. Podle něj přijde den, kdy zazní Poslední řetěz. Nikdo neví, zda půjde o skutečný zvuk nebo metaforu. Všechny verze legendy se však shodují v jednom.

Až bude přetržen poslední Řetěz duše, skončí vězení Titánů.

Některé texty tvrdí, že Nathak bude osvobozen a dokončí svou dávnou válku. Jiné říkají, že Aiu procitne ze svého věčného snu. Existují dokonce teorie, podle nichž se obě poloviny světa znovu spojí a Aethernium bude obnoveno.

Nikdo neví, která z těchto možností je pravdivá.

Možná žádná.

Možná všechny.

Jisté je pouze to, že Pilíř světů stojí již od konce Války Titánů a dosud nepadl.

Tyčí se mezi nebem a mořem jako poslední připomínka ceny, kterou svět zaplatil za vlastní existenci. Je památníkem božské války, vězením Titánů, osou rozlomené planety a srdcem Řetězů duší.

A dokud bude stát, bude stát i Epigana.